Jeden kráter, dvě barvy

Z výšky se Polly dívala dolů do jednoho obrovského kráteru. Byl starší než dvacet dva tisíc let a tak velký, že se do něj vešlo malé město a dvě jezera. Středem procházel pruh země. Po každé straně měla voda jinou barvu: jedno jezero modré, druhé zelené.

From high in the sky, Polly looked down into one huge crater. It was more than twenty-two thousand years old and big enough to hold a small town and two lakes. A strip of land crossed the middle. On each side, the water was a different color: one lake blue, one lake green.

Obě jezera jsou ve skutečnosti jedna voda, spojená kanálem pod zemí. Ale okolí je u každého jiné. Modré jezero je hlubší a odráží oblohu. Zelené leží blízko rostlin a drobných řas, které mu dávají zelenou barvu.

The two lakes are really one piece of water, joined by a channel under the land. But everything around them looks different. The blue lake is deeper and reflects the sky. The green lake sits near plants and tiny algae, which turn its color green.

Polly letěla nízko podél pruhu země mezi barvami. Na jedné straně viděla rybářské lodě, na kopcích nad druhou krávy. Přivalila se hustá mlha a zakryla nejdřív zelené jezero, potom modré.

Polly flew low along the strip of land between the colors. She saw fishing boats on one side and cows on the hills above the other. Thick fog rolled in and covered first the green lake, then the blue one.

Sedla si na starou kamennou zídku a čekala, až se mlha zvedne. Když se zvedla, obě jezera tam byla dál, modré a zelené, přesně jako předtím.

She sat on an old stone wall and waited for the fog to clear. When it did, both lakes were still there, blue and green, just as before.