Poslední dvě zahrady v Evropě

Na zeleném svahu nad pobřežím rostly řady čajovníků v úhledných liniích až k moři. Vypadaly skoro jako narýsované. Polly přistála na kamenné zídce a rozhlédla se. Tohle je jedno ze dvou posledních míst v Evropě, kde se ještě pěstuje čaj, a jediné, které mohou lidé navštívit.

On a green hillside above the coast, rows of tea bushes grew in neat lines down to the sea. They looked almost as tidy as a drawing. Polly landed on a stone wall and looked out. This is one of only two places left in Europe that still grows tea, and the only one people can visit.

Hospodářství vzniklo roku osmnáct set osmdesát tři. Předtím ostrov pěstoval pomeranče, ale nemoc pomerančovníky zabila. Pěstitelé potřebovali pro sopečnou půdu něco nového, a tak přivezli čajovníky a staré anglické stroje. Obojí se používá dodnes, což z něj dělá nejstarší čajovou farmu v Evropě.

The farm began in eighteen eighty-three. Before that, the island grew oranges, but a disease killed the orange trees. The growers needed something new for the volcanic soil, so they brought in tea plants and old English machines. Both are still used today, which makes this the oldest tea farm in Europe.

Uvnitř malé továrny dodnes stroje starší než sto let rolují a suší listy. Dělníci sbírají nejmladší lístky ručně, protože ty dávají nejlepší čaj. Nepoužívají se tu žádné pesticidy, což je pravidlo, které pěstitelé dodržují od začátku.

Inside the small factory, iron machines more than a hundred years old still roll and dry the leaves. Workers still pick the newest leaves by hand, because the youngest leaves make the best tea. No pesticides are used here, a rule the growers have followed since the very start.

Polly prošla teplou řadou čajovníků. Listy voněly jako tráva po dešti. Pět generací pěstitelů se o tento svah staralo, jednu sklizeň za druhou.

Polly walked along a warm row of tea plants. The leaves smelled like grass after rain. Five generations of growers had cared for this hillside, one harvest at a time.