Špatné knihkupectví

Lucas si objednal kávu a posadil se do prázdného kouta kavárny. Vytáhl svou knihu a pokusil se číst. Ale muž u vedlejšího stolu ho sledoval.

Lucas ordered a coffee and sat in the empty corner of the café. He took out his book and tried to read. But the man at the next table was watching him.

"To je velmi staré vydání," řekl muž. Lucas vzhlédl. Muž měl na sobě těžkou bundu, i když v kavárně bylo teplo. "Kdysi jsem prodával knihy jako tuhle. Za rohem. Ten obchod už tam není."

"That's a very old edition," the man said. Lucas looked up. The man was wearing a heavy jacket, even though the café was warm. "I used to sell books like that one. Around the corner. The shop is gone now."

"Není?" zeptal se Lucas. Cítil se nesvůj, ale nevěděl, jak z rozhovoru odejít. "Jaký druh obchodu?"

"Gone?" Lucas asked. He felt awkward, but he didn't know how to leave the conversation. "What kind of shop?"

Muž se tiše zasmál. "Staré knihy. Čtyřicet let. Pak byla budova prodána bance. Ta banka taky zavřela, před třemi lety. Teď je tam obchod s oblečením." Podíval se z okna. "Pokaždé, když jdu kolem, na vteřinu zapomenu. Skoro vejdu dovnitř."

The man laughed quietly. "Old books. Forty years. Then the building was sold to a bank. The bank closed too, three years ago. Now it's a clothing store." He looked out the window. "Every time I pass by, I forget for one second. I almost go inside."

Lucas zavřel svou knihu a poslouchal. Muž nic nechtěl. Jen chtěl někomu povědět o místě, které tam kdysi bylo.

Lucas closed his book and listened. The man did not ask for anything. He just wanted to tell someone about a place that used to be there.