Opouštění údolí

Tomáš byl znovu ve službě. Našel Polly u kiosku návštěvnického centra hned po východu slunce. Měl s sebou čerstvý termos s kávou. Položil ho na lavičku a posadil se vedle něj.

Tomas was on duty again. He found Polly at the visitor centre kiosk just after sunrise. He had a fresh Thermos of coffee. He set it on a bench and sat down next to it.

Chvíli toho moc neříkali. Polly si upravovala peří na křídlech. Ráno bylo chladné a vonělo po řece.

They did not say much for a while. Polly preened her wing feathers. The morning was cool and smelled of the river.

"Předpokládám, že se chystáš dál," řekl nakonec Tomáš.

"I imagine you're moving on," Tomas said eventually.

Polly naklonila svou červenou hlavu. Pomalu přikývl.

Polly tilted her red head. He nodded slowly.

Vyprávěl jí o zbytku parku, o částech, kde ještě nebyla. O vysokých horách u Tioga Road, s jejich jezery a holými žulovými kupolemi. Hetch Hetchy, druhé údolí na severu, přehraděné a přeměněné na nádrž před více než sto lety, stále krásné, stále většinou prázdné. Háj sekvojí v Tuolumne Meadows. Mluvil o těchto místech s klidnou hrdostí někoho, kdo strávil čtrnáct let poznáváním jednoho úseku hor.

He told her about the rest of the park, the parts she had not been to. The high country off Tioga Road, with its lakes and bare granite domes. Hetch Hetchy, the other valley to the north, dammed and turned into a reservoir more than a hundred years ago, still beautiful, still mostly empty. The grove of redwoods up in Tuolumne Meadows. He spoke of these places with the calm pride of someone who had spent fourteen years getting to know one stretch of mountains.

"Tohle místo ti vlastně neukáže všechno," řekl. "I když tu žiješ. Chytáš útržky. Sokolové, lilie, Mléčná dráha ve středu, ale ne ve čtvrtek. Lidé přijedou na tři dny a myslí si, že to viděli. Viděli pohlednici." Napil se kávy. "Lepší je vidět jeden kousek do hloubky, myslím. Ti sokolové, o kterých jsem ti říkal? Čtrnáct let a stále nevím, co udělají zítra."

"This place doesn't really show you everything," he said. "Even if you live here. You catch pieces. The peregrines, the lilies, the Milky Way on Wednesday but not on Thursday. People come for three days and think they saw it. They saw a postcard." He sipped his coffee. "Better to see one piece all the way through, I think. The peregrines I told you about? Fourteen years and I still don't know what they're going to do tomorrow."

Polly přemýšlela o svých střemhlavých letech z římsy El Capitan. Ani jednou nepřistála čistě. Ale pokaždé se zlepšovala. Myslela si, že by se mohla zlepšovat celý život.

Polly thought about her dives off the El Capitan ledge. She had not landed cleanly once. She had also gotten less bad at it each time. She thought she could keep getting less bad for a lifetime.

Přijel kyvadlový autobus. Ten samý zelený autobus. Ten samý řidič. Řidička zamávala na Tomáše, když otevřela dveře. Tomáš jí zamával zpět.

A shuttle bus pulled in. The same green bus. The same driver. The driver waved at Tomas as she opened the door. Tomas waved back.

"Tak běž," řekl. Vstal. Nedopil svou kávu.

"Off you go," he said. He stood up. He had not finished his coffee.

Polly natáhla svá modrozelená křídla. Dveře autobusu byly stále otevřené. Cítila vůni ohřívající se borovice ranního lesa a slabý zápach nafty z autobusu a řeku za ním.

Polly stretched her blue-teal wings. The shuttle door was still open. She could smell the warming pine of the morning forest and the faint diesel of the bus and the river beyond.

Vznesla se z opěradla lavičky, jednou zakroužila nad návštěvnickým centrem a stoupala. Údolí se propadalo. El Capitan stál vlevo. Half Dome vpravo. Merced protékal dnem.

She lifted off from the bench railing, circled once over the visitor centre, and climbed. The valley dropped away. El Capitan stood on the left. Half Dome on the right. The Merced ran the floor.

Na okraji se stočila na západ. Pod ní sokol lovil malou skupinku rorýsů podél skalní stěny. Polly ho sledovala půl minuty. Pak našla vítr, který chtěla, a nechala se jím nést z parku.

At the rim, she banked west. Below her, a peregrine was hunting a small flock of swifts along the cliff face. Polly watched it for half a minute. Then she found the wind she wanted and let it carry her out of the park.

Za ní se Tomáš už vydával k louce. Měl připravený zápisník. Dnes, zítra a příští rok bude třeba zaznamenat lilie kukuřičné.

Behind her, Tomas was already moving on toward the meadow. He had a clipboard out. There would be corn lilies to mark today, and tomorrow, and next year.