Stůl pro jednoho

Mia jde do malé restaurace v devět hodin. Místnost je skoro prázdná. Unavený číšník v bílé zástěře ukazuje na stůl v rohu.

Mia goes into a small restaurant at nine. The room is almost empty. A tired waiter in a white apron points to a table in the corner.

"Jenom jedna?" ptá se. Mia říká ano. Vždycky cestuje sama. Je trochu nervózní. Jídelní lístek je na jednom malém papíru.

"Just one?" he asks. Mia says yes. She always travels alone. She is a little nervous. The menu is on one small piece of paper.

Mia ukáže na slovo. Nezná ho. Číšník se usměje. "Speciál," říká pomalu. "Jídlo mé babičky. Když ti nebude chutnat, přinesu něco jiného."

Mia points at a word. She does not know it. The waiter smiles. "The special," he says slowly. "My grandmother's food. If you do not like it, I bring something else."

Jídlo přijde v těžké misce. Je horké, s česnekem a malými kousky chleba. Mia to ochutná. Číšník ji sleduje od baru.

The food comes in a heavy bowl. It is hot, with garlic and little pieces of bread. Mia tries it. The waiter watches her from the bar.

Mia mu ukáže palec nahoru. Zasměje se a znovu jí naplní sklenici. "Dobré," říká. "Přijď zítra zas. Pak ti řeknu, co v tom je."

Mia gives him a thumbs up. He laughs and fills her glass again. "Good," he says. "Come back tomorrow. Then I tell you what is in it."