Vesnice pod bouří

„Můžete mi říct, jak se tam dostanu?“ zeptala se Polly u snídaně. Jeďte pobřežní silnicí na západ, řekla ovce. Vesnice leží za zálivem se světlým pískem.

"Can you tell me how to get there?" Polly asked at breakfast. Follow the coast road west, the sheep said. The village sits behind a bay of pale sand.

Na Skara Brae byl ústřičník. Polly se zeptala: „Chtěla bych se dozvědět něco o historii této památky.“ Lidé tu žili před pěti tisíci lety, řekl. Pak vesnici zavál písek.

An oystercatcher was at the site. Polly asked, "I would like to know the history of this particular monument." People lived here five thousand years ago, he said. Then sand covered the village.

Půlku jeho slov odnesl vítr. „Mohl byste mi to prosím zopakovat?“ poprosila Polly. Každý dům je uvnitř stejný. Uprostřed oheň. Po stranách lůžka. Na stěně kamenná police.

The wind took half his words. "Could you please repeat that for me?" Polly asked. Every house is the same inside. A fire in the middle. Beds at each side. A stone shelf on the wall.

„Můžete mi říct, jestli je muzeum zítra otevřené?“ zeptala se Polly. Věděla, že se sem vrátí. Dlouho se dívala do jedné místnosti.

"Could you tell me if the museum is open tomorrow?" Polly asked. She knew she would come back. She looked into one room for a long time.